Dvě pětiny vysokoškoláků upřednostňují po studiu podnikání. Mezi největší výhody považují flexibilitu a možnost řídit si věci po svém i to, že se mohou seberealizovat. Vyšší finanční příjem jako výhodu podnikatelské činnosti studenti zařadili až na čtvrté místo. Vyplývá to z nového terénního šetření Hospodářské komory a Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace, do kterého se zapojilo 2 539 studentů a 12 fakult vysokých škol.
Studenti také označili pro ně tři nejvýznamnější nevýhody vlastního podnikání. Jsou jimi riziko neúspěchu nebo krachu, což označilo 88 % studentů, shodně se pak obávají vyšší míry nejistoty i toho, že budou mít méně volného času (shodně 67 %).
To, jak intenzivně studenti vnímají překážky se začátkem podnikání, se mezi studenty částečně liší podle jejich vztahu k podnikání. Studenti mohli z desítky nabízených odpovědí vybrat několik možností a dopsat i vlastní zdůvodnění. Ti, kteří by chtěli v budoucnu podnikat, uvádějí nejčastěji jako překážku nedostatek finančních prostředků (63 %), dále pak obavu z neúspěchu (51 %). Třetina neví, jak na to, a přibližně třetina spatřuje překážku v legislativních podmínkách/požadavcích. Čtvrtina respondentů pak uvedla, že je škola na podnikání dostatečně nepřipravila.
„Není překvapením, že mezi vysokoškoláky převažuje preference zaměstnaneckého poměru před podnikáním. Mohou sice disponovat velmi dobrými nápady, odrazují je ale stejné problémy, se kterými bojují všichni podnikatelé. Tedy velké množství formalit, spojených například se založením společnosti, jejím vedením a s tím spjatou administrativou a byrokracií,“ podotkl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Více se dočtete zde. HK ČR, odbor vnější komunikace.
