Penze pro seniory

Vladimír Dlouhý: Oceňuji, že nízké penze v naší zemi nejsou vládě lhostejné. Odložme ale růžové brýle. Devět stovek je jen malá záplata, která seniorům důstojné stáří nezajistí

Považuji za společenskou nezodpovědnost jednorázově přidat důchodcům pár korun na penzích, ale nezamýšlet se nad tím, zda jim to reálně pomůže prožít důstojné stáří, uvedl v souvislosti s dnešním plánovaným jednáním vlády o mimořádné valorizaci penzí prezident Hospodářské komory a někdejší člen Národní ekonomické rady vlády podílející se na přípravě velké důchodové reformy Vladimír Dlouhý.

 

„Soukromý sektor, tedy podnikatelé a jejich zaměstnanci financují daněmi a odvody chod našeho státu, a proto mají zájem vědět, jak se s jejich penězi nakládá a jak se přerozdělují ve prospěch celé společnosti. Ano, devět stovek, to je v těžké životní situaci dnešních seniorů finanční injekce. Každému je ale snad více než jasné, že díky pár korunám důchodci zítra neprožijí lepší podzim života než včera. Dnešní i budoucí senioři by neměli život přežívat či jen dožívat, ale plnohodnotně užívat. Přiznejme si, že to jim ale současné důchody nebo devět stovek navrch rozhodně neumožní,“ uvedl Dlouhý.

To je také důvod, proč Hospodářská komora České republiky dlouhodobě apeluje na to, aby stát provedl skutečnou penzijní reformu, která ale nebude řešit jen fiskální udržitelnost penzijního systému, ale dá i dnešním čtyřicátníkům a dětem šanci pobírat pak takový důchod, aby nežili v chudobě. „Když se bavím s mladými lidmi, říkají, že už nečekají, že by se nějakého důchodu dočkali. Zároveň jsou ale přesvědčeni, že by alespoň na nějaký důchod měli mít nárok, když dnes platí penze současným seniorům v tzv. průběžném systému. Kvůli přešlapování politiků na místě přestávají věřit ve stát a dokonce i spravedlnost. Navraťme i mladším ročníkům alespoň nějakou jistotu, a to uděláme tak, že jim řekneme, za jakých podmínek půjdou do penze a na co budou mít za celoživotní práci minimálně nárok,“ dodal Dlouhý.

K tomu bude podle Hospodářské komory potřeba vícezdrojové financování penzí, snížení závislosti penzí na dlouhodobě neudržitelném průběžném systému, ale i jasné definování, za jakých podmínek budou mít mladší ročníky nárok alespoň na minimální důchod a jak stát vytvoří přívětivé podmínky pro celoživotní spoření na stáří. „Jsem přesvědčen, že nezbytné bude, aby stát pomohl posílit individuální odpovědnost každého k jeho budoucímu stáří,“ dodal Dlouhý.

Miroslav Diro 
Tiskový mluvčí a vedoucí Tiskového oddělení

 

 

Omezení prodejní doby nepomohlo nikomu, jeho zrušení je jediným logickým řešením

Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, vnášející do podnikatelského prostředí zbytečnou regulaci, od svého zavedení v říjnu 2016 přinesl zmatek a nejistotu nejen mezi podnikatele, ale také do řad zákazníků. Hospodářská komora proto vyzývá poslance, aby dlouhodobé oprávněné výtky podnikatelů zohlednili při svém hlasování a normu zrušili. V dolní komoře se totiž objevují i nepřijatelné návrhy na její rozšíření.

Proti zákonu se již začátkem února vyslovil Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny i ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Přesto jeden z návrhů poslanců KDU-ČSL počítá s rozšířením zákazu prodeje na všechny státní svátky.

„Politici naštěstí již na výtky zaměstnavatelů slyší a stále častěji mezi nimi znějí hlasy na úplné zrušení tohoto nesmyslného zákona, který nejenže omezuje podnikání v této zemi, ale jde i proti zájmům zaměstnanců. Ani v této atmosféře se lidovci nezdráhají tento problém ještě prohloubit,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ve hře je i návrh poslanců Patrika Nachera a Pavla Juříčka z hnutí ANO na vyjmutí velkoobchodů ze zákona, čímž by se vyřešil například problém se zásobováním hotelů a restaurací, na něž se regulace otevírací doby nevztahuje. „Považujeme to za přijatelný krok, každé zlepšení současného stavu je pozitivní. Na naší snaze o úplné zrušení omezení to ale nic nemění,“ dodává Dlouhý.

Tvůrci tohoto zákona i odboráři často argumentují zájmem o rodinné blaho zaměstnanců v obchodu. „Proč by ale nemělo být dopřáno všem ostatním, co mají sváteční směnu? Jak k tomu přijdou lékaři, řidiči MHD, restauratéři nebo hoteliéři?“ ptá se Dlouhý s tím, že zatím nikdo uspokojivě nevysvětlil ani subjektivní výběr svátků, ani proč se má regulace týkat jen prodejen s plochou nad 200 m2.

Zákon navíc tvrdě dopadl i na řadu menších obchodů, kterých se regulace týkat neměla. Některá nákupní centra totiž rozhodla, že se jim nevyplatí otevírat jen pro vybrané obchody, a proto mnohdy zavírají úplně. Ze zákona navíc není jasné, co se vlastně do limitní plochy 200 m2 počítá – zda jen prodejní plocha nebo například i sklady. Komora spolu se Svazem obchodu a cestovního ruchu proto už v prosinci 2016 iniciovaly proti zákonu ústavní stížnost, kterou podepsala skupina 19 senátorů vedená Jaroslavem Kuberou. Ústavní soud by měl rozhodnout 13. března.

Miroslav Beneš

Odbor vnější komunikace

Informace Celní správy ČR k Brexitu

Informace Celní správy ČR k Brexitu

Celní úřad pro Liberecký kraj upozorňuje na některé skutečnosti v souvislosti s odchodem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, které mohou mít dopad na podnikatelskou činnost.

V oblasti celního řízení to může znamenat, že od 30. 3. t. r. bude při pohybu zboží mezi Spojeným královstvím a ostatními zeměmi EU prováděno celní řízení. V takovém případě na obou stranách bude třeba plnit celní formality, obě strany budou na jejich základě vybírat clo a další poplatky a u konkrétního zboží budou prováděna i jiná obchodně politická opatření.

Před samotným plněním konkrétních celních formalit, spojených s dovozem, vývozem či tranzitem zboží, je třeba provést několik kroků. Pokud se navíc rozhodne firma provádět celní formality vlastním jménem na vlastní účet (nezvolí si svého zástupce), je třeba předem získat některá povolení pro jejich uskutečnění. Tyto procedury mohou být časově náročné, a proto by bylo vhodné zahájit příslušné kroky s dostatečným časovým předstihem. Ve snaze pomoci učinila Celní správa ČR následující opatření:

Na webových stránkách Celní správy ČR (www.celnisprava.cz) je zřízena speciální sekce „BREXIT“, kde můžete najít základní informace vztahující se k provádění celního řízení.
Ke stejnému účelu jsou k dispozici na telefonním čísle +420 261 331 919 pracovníci Poradenského a informačního centra.
Pro další dotazy je možné využít elektronický formulář, který se nachází rovněž na webových stránkách Celní správy ČR v sekci „Kontakty“ – „Poradenské a informační centrum“.
Pro získání konkrétních informací o celním řízení je možné kontaktovat příslušný celní úřad, kde budete realizovat dovoz, vývoz nebo tranzit. Ten lze kontaktovat i ve věci získání příslušných povolení, nutných pro provádění celních formalit.
Celní správa ČR je připravena zorganizovat semináře a školení pro obchodní veřejnost, která prozatím nemá zkušenost s celním řízením, pokud o to bude projeven zájem – informace budou včas zveřejněny na internetových stránkách.
Na zmíněném webu Celní správy ČR je i odkaz na web Finanční a Celní správy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, kde je možné se dozvědět více o požadavcích ze strany Spojeného království.

Situace ve věci „brexitu“ se ještě může vyvíjet zejména s ohledem na události ve Spojeném království. O dopadech těchto dalších změn na celní řízení bude celní správa průběžně informovat na svých webových stránkách. Informace zde.