autor: Kateřina Skočdopole | 27. 4. 2021 | Novinky
- Hospodářská komora požaduje návrat podnikatelů do normálu. Proto chce co nejrychleji otevřít všechny služby a jiné podnikatelské činnosti, aniž by se zákazníci museli prokazovat potvrzením o negativním testu, naočkování nebo prodělání nemoci.
- Vláda ale zvažuje, že vybrané segmenty podnikání (vyšší koncentrace zákazníků, délka návštěvy) nebude zatím otevírat vůbec, nebo jen za podmínek, že podnikatelé budou v provozovnách dodržovat režimová opatření pro bezpečný provoz na jedné straně a zákazníci se budou prokazovat potvrzením na straně druhé.
- Tam, kde budou tato pravidla nezbytnou podmínkou pro provoz, Hospodářská komora chce být připravena. Proto pro podnikatele a zákazníky vyvíjí rozhraní do mobilní aplikace, které by umožnilo napojit se na státem chystaný systém vydávání uzamčených QR kódů.
- Hovoříme tedy o dvou systémech – stát vyvíjí systém generující QR kódy s potvrzeními, Hospodářská komora vyvíjí validátor těchto kódů. Stát tak stanovuje a konkretizuje pravidla, mj. uznávání PCR a antigenního testu ze zaměstnání, délku platnosti testu nebo dobu, kdy lidé mají protilátky atd.
- Jestliže pro vstup do provozovny bude potvrzení od zákazníka nutné, pak myšlenka Hospodářské komory je, že zákazník se při vstupu prokáže potvrzením v mobilní aplikaci nebo na papíře, že podstoupil test, je očkován nebo má protilátky. Na displeji se ukáže ANO, NE pro vypršení platnosti testu. Nikdo z hospodských přece nechce jinou informaci. Potřebuje jen vědět, že ten, kdo do provozovny vstupuje, splňuje státem stanovené podmínky. A zákazník potřebuje vědět, že vstupuje do bezpečné provozovny, uvedené na mapě bezpečných provozoven.
- Hospodářská komora nabízí lepší řešení, než jsou jen pro podnikatele a tuzemskou ekonomiku devastující plošné zákazy, a to je samoregulace podnikání, jež je postavena na zvýšení bezpečnosti provozoven, vytvoření prostoru důvěry mezi podnikatelem a zákazníkem a komfortu pro obě strany.
- První standardy pro to, aby provozovny byly bezpečné, již existují. Příkladem jsou pravidla označená jako Bezpečná restaurace, za nimiž stojí mj. Český svaz pivovarů a sladoven, nebo pravidla bezpečného provozu sportovních areálů, bazénů a saun definovaná Českou komorou fitness. Podniky se v nich zpravidla zavazují, že nastaví vzdálenost mezi stoly či zákazníky, omezí počet zákazníků na metry čtvereční a budou provozovány za zvýšených hygienických podmínek.
- Aplikace má umožnit podnikateli získat manažerský přehled o dodržování pravidel, ze seznamu si tak bude moct „odškrtat“ splnění těchto standardů. Pokud v rámci své bezpečné provozovny nabízí i nadstandard (kupř. filtrování vzduchu apod.), jednoduše je doplní.
- Aplikace bude zákazníkům zobrazovat mapu bezpečných provozoven. V mapě budou zobrazeny ty provozovny, které se zavázaly dodržovat vládou definovaná i vlastní pravidla pro bezpečný provoz.
- Hospodářská komora aplikaci již testuje. Na straně státu teď je, aby definoval, jak a kdy se podnikatelé mohou napojit na státní systém vydávání QR kódů a pravidla pro bezpečný provoz, nebo přijal ty standardy, které sami podnikatelé státu nabízejí.
Více na webu HK ČR ZDE.
autor: Kateřina Skočdopole | 8. 4. 2021 | Novinky
Uvolnění některých covidových restrikcí v podobě postupného otevírání škol a některých obchodů nebo vybraných služeb je dobrým signálem pro postupný návrat k normálnímu životu v ČR. Vláda by ale měla do svého rozhodování více zapojit názor podnikatelů z nejpostiženějších segmentů ekonomiky (služby, gastroprovozy apod). Hospodářská komora chce proto intenzivně jednat s ministerstvem zdravotnictví a novým šéfem resortu Petrem Arenbergerem. Komora chce zároveň poděkovat bývalému ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému za konstruktivní diskuzi, které si podnikatelé velmi cenili.
Vzhledem k masivnímu testování ve firmách i vakcinaci není podle Komory důvod k tomu, aby i další služby a provozy, byť v omezeném režimu, v dohledné době nefungovaly. „Všichni občané se dnes už povinně na covid-19 testují v zaměstnání. Roste i počet očkovaných. Nevidím proto důvod, aby nemohli za jasně daných podmínek s čerstvým negativním testem využívat například služeb nebo navštívit zahrádku restaurace,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že vláda zejména v posledních týdnech své kroky v této oblasti detailně neprojednávala.
Podle Hospodářské komory se podnikatelé musí na případné znouotevření s dostatečným předstihem připravit. „Obnovit provoz není otázkou hodin. Chtěl bych proto vyzvat vládu, aby co nejdříve zveřejnila jasnější výhled postupného otevírání ekonomiky. Za pár dní skončí nouzový stav a podnikatelé vůbec netuší, jaké změny s sebou přinese aplikace pandemického zákona či zákona o ochraně veřejného zdraví. Podnikatelé to potřebují nejen z praktických a provozních důvodů. Je to pro ně i nadějě, že se situace v tuzemsku vrací do normálu. Mnoho z nich už navíc dlouho čekat nezvládne,“ dodává Dlouhý.
Podnikatelské svazy a asociace sdružené v Hospodářské komoře disponují detailními manuály pro bezpečný provoz jednotlivých odvětví, které jsou schopny hygienické standardy zajistit i nad rámec doporučení státu. „Očekáváme od nového ministra jasnou informaci o tom, podle jakých parametrů a jakým způsobem se bude v dalších týdnech rozvolňovat. Zveřejněnou aktualizaci protiepidemického systému PES vnímáme jako nedopracovanou, chybí v ní reflexe robustního testování ve firmách, ale např. i vazba na digitální nástroje (aplikaci), které by měly bezpečnému otevření provozoven pomoci. Firmy v současné krizi dennodenně řeší své další přežití, a proto samy iniciativně přicházejí s velmi komplexními návrhy bezpečného podnikání s covidem-19. Budu proto velmi rád, když ministerstvo zdravotnictví pod novým ministrem, kterému přeji mnoho úspěchů, naváže na intenzivní komunikaci s podnikateli, na jejichž úspěšném pocovidovém restartu závisí budoucí vývoj celé české ekonomiky,“ uzavírá Dlouhý.
Miroslav Beneš
Odbor vnější komunikace
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY
Florentinum (recepce A), Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1
autor: Kateřina Skočdopole | 15. 3. 2021 | Novinky
V návaznosti na uplynutí roku od prvního vyhlášení nouzového stavu prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý shrnul dopady epidemie na podnikatele, poděkoval jim i jejich zaměstnancům a vyzval podnikatele, aby i přes nepříznivou situaci podnikání nevzdávali. Zároveň předložil sedm doporučení, jejichž realizace by podnikatelům a tuzemskému hospodářství pomohla vymanit se z uzávěr.
„Na rozdíl od různých hlučných radikálů tiše nesete jednu z největších zátěží dnešní doby – i když nejste v první linii boje s pandemií, vy a vaše rodiny, stejně jako rodiny vašich zaměstnanců, přicházíte v lepším případě o peněžní prostředky, v horším případě o majetek či dokonce vlastní zdraví. A budete to vy, soukromý sektor, který bude muset zaplatit všechny nové i staré dluhy v příštích letech. To ať si uvědomí i naši kritici: čím dříve se ekonomika nastartuje a začnou se znovu vytvářet hodnoty, tím dříve se budou platit daně, tím dříve se začne zacelovat díra státního rozpočtu,“ uvedl Vladimír Dlouhý.
V této souvislosti připomněl, že vloni na 100 tisíc živnostníků muselo přerušit svou živnost a ani letošní rok nevypadá příznivěji, od ledna přerušilo živnost dalších více než 30 tisíc lidí. Tisíce podnikatelů musely ohlásit bankrot, na úřadech práce za rok přibylo 80 tisíc zaměstnanců.
Za alarmující označil současnou situaci nejmenších podnikatelů, klubů, barů, hospod, vnitřních sportovišť, prádelen, čistíren a malých obchodů, ale také třeba výrobců oděvů a obuvi a dalších podnikatelů nejvíce zasažených zákazy. Navzdory tomu, že přežili rok uzávěr, ocitli se teď ve velkých potížích. Podmínky vládní pomoci, i když se postupně zlepšují, jsou podle něj nastavené tak, že řada z nich stejně bude muset s podnikáním skončit.
Podnikatelům proto poděkoval, že uplynulý rok s covidem vydrželi. Vyjádřil přitom naději, že až pandemie skončí díky nahromaděné poptávce a vyšším úsporám lidí může dojít k rychlému oživení tuzemského hospodářství. „Po krizi, jakkoliv hluboké, vždy přichází oživení, a to následné může být velmi silné, i díky moderním technologiím, které nás pandemie donutila rychleji zvládnout nebo jejichž efekt se v budoucnu teprve dostaví,“ uvedl.
Šéf Komory nastínil sedm doporučení, které v následujících týdnech bude třeba zohlednit, aby se podnikatelé mohli vrátit ke svému podnikání.
Vláda by podle něj měla tvrději prosazovat ta opatření, která sama nařídila. Měla by ale také odmítnout uzavírání provozů s více než 50 zaměstnanci, neboť ekonomické dopady razantní uzávěry všech výrob by zpětně dopadly i na schopnost státu s pandemií bojovat.
Připomněl také, že podnikatelé se k testování ve firmách postavili čelem, testování označil za cestu k nejen udržení chodu průmyslových a dalších výrob, ale i za cestu k rychlejšímu otevírání obchodů, služeb a cestovního ruchu. Jestliže vláda rozhodne o testování zaměstnanců dvakrát týdně, měla by podle Dlouhého podnikatelům zajistit pro takový krok i vhodné podmínky – dostatek testů i jejich proplacení.
Dlouhý vládě vzkázal, že Hospodářská komora je připravena podílet se i na očkování zaměstnanců. „Jsme připraveni nabídnout síť našich členských i nečlenských firem, ale například i vývoj digitálních aplikací, umožňující snazší administraci celého procesu. Co nejrychlejší proočkování obyvatel vnímáme jako nejdůležitější úkol dneška,“ poznamenal.
Vládu vyzval ke srozumitelnější komunikaci vůči podnikatelské veřejnosti. „Vyzýváme vládu, prosíme vládu – vyjadřujte se jasně, podávejte informace po společné zralé úvaze a říkejte i v předvolebním období pravdu, byť je někdy nepříjemná. Jasná zpráva veřejnosti i podnikatelům zvýší důvěru a omezí nejistotu,“ sdělil.
Kompenzace poskytované podnikatelům by vláda měla udržet po takovou dobu, jak to bude situace vyžadovat. Reagoval na kritiky vládní pomoci a na slova ministrů, že peníze brzy dojdou kvůli pomoci podnikatelům. „Jsem velmi znepokojen, když slyším, že kvůli pomoci podnikatelům státu už brzy dojdou peníze. Ze schváleného schodku rozpočtu pro letošní rok v sumě 500 mld. Kč má směřovat na přímou podporu podnikatelům 34 mld. Kč, tedy 7 %. Z toho jednoznačně plyne, že podnikatelé stát nezadlužují,“ uvedl s tím, že podnikatelé jako kdokoli jiný mají své rodiny, které živí z výsledků podnikání a v drtivé většině také cítí odpovědnost za rodiny zaměstnanců. A kompenzační programy nikdy neřešily přežití podnikatelů a jejich rodin, nýbrž pokrývaly některé náklady, a to jen částečně.
Za důležité přitom označil vzdělání dětí, které jsou budoucností země i samotných podniků. „Potřebujeme vzdělané děti. Potřebujeme i kvalitní, praktické učňovské vzdělávání. Potřebujeme špičkové školství, proto je i pro podnikatele důležité, aby se děti mohly opět učit ve školách. Dokonce to považujeme za tak důležité, že až se bude země otevírat, ať má otevření škol přednost i před podnikateli,“ uzavřel
Miroslav Diro
Tiskový mluvčí
Hospodářská komora České republiky
Florentinum (recepce A), Na Florenci 2116/15 • 110 00 Praha 1
autor: Kateřina Skočdopole | 3. 3. 2021 | Novinky
Z bleskového šetření Hospodářské komory mezi zaměstnavateli vyplynulo, že více než 70 % z nich upřednostňuje samotestování zaměstnanců před testováním u smluvního praktického lékaře nebo využitím sekundární sítě ambulantních specialistů poskytujících antigenní testy. Většina podniků spoléhá na to, že na trhu bude dostatek antigenních testů.
Hospodářská komora se zaměstnavatelů také dotazovala, čeho nejvíce se obávají v souvislosti s jejich povinností testovat zaměstnance antigenními testy. Nedostatku testů pro samotestování se obává pětina z nich. Některé podniky přiznávají, že mají také obavy z dodatečných nákladů spojených s testováním, nejde přitom jen o náklady na personální a administrativní zabezpečení testů, logistiku nebo likvidaci potenciálně infekčního odpadu.
„Vzhledem k tomu, že vláda původně předpokládala průměrnou cenu testů 60 korun, ale ceny na trhu jsou vyšší, měla by přehodnotit výši kompenzace za test, tedy zvýšit tento příspěvek na 100 korun a v závislosti na vývoji na trhu jej průběžně upravovat,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Desetina zaměstnavatelů má obavu z neochoty zaměstnanců podrobit se testování, další desetina pak komplikací v provozu a při organizaci práce. Zaznívají i obavy z malé průkaznosti testů.
„Ministerstvo zdravotnictví by proto mělo udělovat výjimku především těm testům, které z klinického hlediska mají smysl i pro laické využití, tedy že mají dostatečnou průkaznost,“ dodal předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Ivo Hlaváč.
Ze šetření vyplynulo, že více než dvě pětiny respondentů z řad členů Hospodářské komory testovala své zaměstnance antigenními testy nebo PCR testy, i když jim tuto povinnost stát do dneška neukládal. Některé podniky – hlavně do 50 zaměstnanců – ale zatím s pravidelným testováním zaměstnanců nemají zkušenosti, i když i v této kategorii podniků dobrovolně testuje 28 % firem.
Dodavatele testů v posledních dvou dnech zahltilo množství malých objednávek podniků do 50 zaměstnanců, které se rozhodly na doporučení vlády testovat dobrovolně. Tyto malé objednávky jsou ale náročnější na vyřízení, mohou se kvůli nim prodlužovat čekací lhůty na testy pro samotestování zaměstnanců ve větších firmách, kterým stát testování ukládá jako povinnost. Úzkým hrdlem může být i seznam testů povolených ministerstvem zdravotnictví. Dodací lhůty může prodlužovat i proclení dováženého zboží, někteří dodavatelé totiž hlásí, že jejich testy jsou zadržovány celníky.
Podnikatelé věří, že případné výpadky v zásobování testů budou krátkodobé a že stát dokáže rychle reagovat na situaci, pokud by se objevil jejich nedostatek.
Největší poptávka zaměstnavatelů je po kvalitních a méně invazivních testech, které nevyžadují stěry z nosohltanu. Upřednostňují hlavně takzvané slinné testy, které jsou při odběru pro zaměstnance příjemnější. Pro řadu podniků je ale klíčová vyšší citlivost testů, cena nebo rychlé dodání.
Bleskové šetření proběhlo poté, co vláda ohlásila povinnost zaměstnavatelů nad 50 zaměstnanců zabezpečit testování zaměstnanců. Více než polovinu respondentů tvořily podniky zaměstnávající více než 50 zaměstnanců a které působí převážně ve výrobě ve zpracovatelském průmyslu. Do šetření se zapojilo 739 podniků z celé České republiky.
Miroslav Diro
Tiskový mluvčí
Hospodářská komora České republiky
Florentinum (recepce A), Na Florenci 2116/15 • 110 00 Praha 1
