Podnikatelem století se stal obuvník Tomáš Baťa

Zlínského rodáka, československého podnikatele a tvůrce obuvnického impéria Tomáše Baťu podnikatelé sdružení v Hospodářské komoře dnes vyhlásili největší podnikatelskou osobností za posledních 100 let.

Baťa značně předběhl svou dobu. Proslul nejen originálními metodami řízení, výroby a obchodu, ale i třeba tím, že vytvořil dílny a oddělení, v nichž zaměstnanci mohli přispívat svými nápady a ovlivnit svůj vlastní výdělek úsilím o vyšší ziskovost oddělení. Své zaměstnance vzdělával, proměnil Zlín a díky značce Baťa se významně podílel na rozšíření dobrého renomé československých výrobků do celého světa, na kterém dnes Češi i Slováci stále mohou v zahraničí stavět,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Vladimír Dlouhý připomněl pokrokové myšlení celé Baťovy rodiny, mimo jiné vize Jana Antonína Bati pro 40 milionů obyvatel Československa, kdy už tehdy mimo jiné usiloval o výstavbu páteřní dopravní tepny, která by protínala celé Československo od Jasinji do Aše.

Jako další v pořadí se umístil Emil Škoda, zakladatel strojírenské továrny Škoda v Plzni, která patřila mezi největší evropské průmyslové konglomeráty dvacátého století, ze kterého následně vznikly dnešní Škoda Transportation a Škoda Auto, dále pak například technik, průmyslník a vynálezce František Křižík, strojírenští velikáni Václav Laurin a Václav Klement nebo zakladatel továrny Kolben Emil Kolben.

Prezident Komory Podnikatele století vyhlásil ve Valdštejnském paláci na základě hlasování podnikatelské veřejnosti, a to u příležitosti slavnostního setkání ke 100 letům od založení Československa, těsné česko-slovenské hospodářské spolupráce a čtvrt století styků mezi Hospodářskou komorou ČR a Slovenskou obchodnou a priemyselnou komorou.

Více HK ČR.

Ministerstvo práce a sociálních věcí při obhajobě zákazu prodeje o svátcích účelově manipuluje s fakty

Hospodářská komora České republiky se vyhrazuje vůči manipulativnímu stanovisku ministerstva práce a sociálních věcí k novému poslaneckému návrhu zrušit omezení otevírací doby o svátcích, který zítra ráno projedná vláda.

Podle ministerstva je jedním z důvodů, proč podnikatelům zakazovat podnikat a lidem zakazovat nakupovat o vybraných státních svátcích, aby zaměstnanci obchodů jen s výměrou nad 200 m2 mohli slaďovat rodinný s pracovním životem.

Hospodářská komora ministerstvu připomíná, že jeho úlohou je pracovat ve prospěch celé společnosti, ne jen skupin, jako jsou odbory. Ministerstvo musí mj. vytvářet podmínky pro vyvážený pracovní trh, a přitom dbát nejen na ochranu zaměstnanců, ale i požadavky zaměstnavatelů.

Hospodářská komora přitom dlouhodobě upozorňuje, že zákon nejenže znevýhodňuje některé podnikatele, ale v důsledku nechrání ani zaměstnance, když je připravuje o možnost příplatků za práci o svátcích. Ostatně mj. také proto iniciovala spolu se Svazem obchodu a cestovního ruchu ústavní stížnost skupiny 19 senátorů.

Více na HK ČR.

Hospodářská komora: Mzdy letos rekordně vzrostou o 8,6 %

Mzdy letos rekordně vzrostou o 8,6 %, v roce 2019 o dalších 8 %. Hospodářská komora apeluje na zaměstnavatele, aby kvůli tak rychlému růstu výdělků nezapomínali na investice

Firmy budou muset v roce 2019 čelit tomu, jak se vyrovnat s rychlým růstem mezd. Poprvé po třech letech to zaměstnavatelé označují za větší překážku jejich rozvoje než nedostatek pracovní síly. Vyplývá to z předběžných výsledků šetření, které Hospodářská komora zveřejní na konci září.

„Je správné, že mzdy rostou, když se firmám daří. Důležité ale také je, aby firmy kvůli mzdám neodkládaly potřebné investice do efektivnější výroby. Firmy, které neinvestují, ztrácejí na své konkurenceschopnosti, což obzvlášť pro tak proexportně orientovanou ekonomiku, jakou je ta česká, je otázkou jejich samotné existence,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že ztráta konkurenceschopnosti firmy mívá dlouhodobé důsledky včetně nepříznivého dopadu na zaměstnance.

Podle předběžných výsledků šetření Komorový barometr přitom více než polovina zaměstnavatelů uvedla, že zvyšují mzdy svým zaměstnancům hlavně proto, aby současní zaměstnanci neodcházeli k jiným zaměstnavatelům, či proto, že mají snahu získat nové pracovníky. Vliv efektivnější práce zaměstnanců na růst mezd se v této situaci stává druhotným. Kolektivní vyjednávání zaměstnavatelů s odbory měla vliv na růst mezd jen ve dvou procentech případů.

Hospodářská komora České republiky proto zaměstnavatelům doporučuje, aby při nadcházejících kolektivních vyjednáváních s odborovými organizace o mzdách zaměstnanců v roce 2019 a 2020 zvyšovali mzdy tak, aby nebyli nuceni odkládat potřebné investice, což by mělo nepříznivý dopad do výrob.

Více na HK ČR.

Reakce Hospodářské komory na nařízení vlády k minimální mzdě

Hospodářská komora České republiky analyzovala návrh nařízení, které po letošním růstu o 1.200 Kč zvýší úroveň minimální mzdy s účinnosti od 1. ledna 2019 o dalších 1.500 Kč, tedy meziročně o 12,3 % na 13.700 Kč.

Hospodářská komora upozorňuje, že od roku 2013 by tak minimální mzda vzrostla už o více než 60 %, aniž by existovaly důkazy, že stejně vzrostla i produktivita práce. Mzdové náklady zaměstnavatele by tak od ledna vzrostly z letošních 16.400 Kč na 18.400 Kč, náklady na pracovní sílu se tak zvýší o dalších 24.000 Kč ročně.

Jestliže minimální mzdu za nekvalifikovanou práci pobírá 150.000 lidí, stát tímto krokem z výplat těchto zaměstnanců a od jejich zaměstnavatelů vybere na dani z příjmu a odvodech navíc 3,6 mld. Kč. Paradoxně tak z navyšování nejnižších výdělků těží z velké části stát, navíc zaměstnavatelé v praxi musí odměňování zaměstnanců odstupňovat, a tak uměle navýšit mzdu i ostatním svým zaměstnancům, ze které plyne do státní kasy vyšší výběr daní a odvodů.

Pokud by skutečně vládě šlo o to, aby se lidem s nejnižším možným výdělkem zvýšila mzda, měla by se důkladně zabývat možností snížit celkové daňové zatížení práce včetně odvodů všem zaměstnavatelům a zaměstnancům v zemi, neboť je v České republice jedno z nejvyšších ze zemí OECD.

Hospodářská komora, jakožto největší podnikatelská organizace, skokové zvýšení minimální mzdy o dalších 1.500 Kč odmítá a návrh ministryně práce a sociálních věcí považuje za nepřiměřený, sklouzávající k populismu, kterému jsou občané ČR, bohužel, v souvislosti s nastavováním výše minimální mzdy vystaveni už každoročně. Zároveň upozorňuje, že dramatický skok minimální mzdy bude mít rovněž vliv na zamýšlenou automatickou valorizaci nejnižšího výdělku v budoucích letech.

Hospodářská komora rovněž připomíná, že mzdy rostou dlouhodobě a nadále budou růst, vloni všem zaměstnancům průměrně vzrostla o 7 %, letos predikuje více než osmiprocentní růst mezd, stejně tak i v roce 2019, české mzdy rostou rychleji než produktivita. Není proto racionální důvod, aby stát administrativním krokem tlačil na růst mezd.

Věříme, že ve vládě převládne zdravý rozum a vláda návrh ministryně práce a sociálních věcí odmítne.

Zdroj HK ČR.

 

Osvobodit drobné živnostníky od EET?

Hospodářská komora doporučuje státu, aby od 1. ledna 2019 drobné živnostníky s tržbami do 750 tis. od EET osvobodil

Hospodářská komora již prosadila úpravy EET v meziresortním připomínkovém řízení:

Návrh ministerstva financí reaguje na prosincový nález ústavního soudu, který pozastavil start 3. a 4. vlny EET. V rámci připomínkového procesu se sice Hospodářské komoře podařilo korigovat původní ministerské představy regulující roční počet tržeb a zmírnit další přísnou podmínku možnosti uplatňovat zvláštní režim evidence, tedy počet zaměstnávaných osob (aktuální návrh připouští 2 zaměstnance takového zaměstnavatele). MF také nakonec ustoupilo od varianty, která počítá s každoměsíčním vykazováním papírových účtenek, a periodu vykazování prodloužilo. I tak není návrh pro Hospodářskou komoru akceptovatelný.

Názor podnikatelů na úpravy EET:

Dle dosud nezveřejněného šetření Hospodářské komory, na které v únoru 2018 odpovědělo 580 podnikatelů, je pokračování EET s nějakou rozšířenou formou úlevy nejvíce žádaným scénářem.

Celkem 30 % podnikatelů chce úplně zrušit EET, 45 % chce pokračovat s rozšířenými výjimkami a 25 % chce pokračovat bez výjimek. Z těch, co jsou pro úplné zrušení, je nejvíce mikro podniků (pro úplné zrušení hlasovalo 38 % z nich). V rámci výjimek nejvíce zaujala varianta, aby z povinnosti evidovat tržby byli vyňati podnikatelé s malým obratem (variantu zvolilo 16 % všech podnikatelů).

Více HK ČR, odbor vnější komunikace.