autor: Kateřina Skočdopole | 10. 3. 2019 | Novinky
Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, vnášející do podnikatelského prostředí zbytečnou regulaci, od svého zavedení v říjnu 2016 přinesl zmatek a nejistotu nejen mezi podnikatele, ale také do řad zákazníků. Hospodářská komora proto vyzývá poslance, aby dlouhodobé oprávněné výtky podnikatelů zohlednili při svém hlasování a normu zrušili. V dolní komoře se totiž objevují i nepřijatelné návrhy na její rozšíření.
Proti zákonu se již začátkem února vyslovil Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny i ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Přesto jeden z návrhů poslanců KDU-ČSL počítá s rozšířením zákazu prodeje na všechny státní svátky.
„Politici naštěstí již na výtky zaměstnavatelů slyší a stále častěji mezi nimi znějí hlasy na úplné zrušení tohoto nesmyslného zákona, který nejenže omezuje podnikání v této zemi, ale jde i proti zájmům zaměstnanců. Ani v této atmosféře se lidovci nezdráhají tento problém ještě prohloubit,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ve hře je i návrh poslanců Patrika Nachera a Pavla Juříčka z hnutí ANO na vyjmutí velkoobchodů ze zákona, čímž by se vyřešil například problém se zásobováním hotelů a restaurací, na něž se regulace otevírací doby nevztahuje. „Považujeme to za přijatelný krok, každé zlepšení současného stavu je pozitivní. Na naší snaze o úplné zrušení omezení to ale nic nemění,“ dodává Dlouhý.
Tvůrci tohoto zákona i odboráři často argumentují zájmem o rodinné blaho zaměstnanců v obchodu. „Proč by ale nemělo být dopřáno všem ostatním, co mají sváteční směnu? Jak k tomu přijdou lékaři, řidiči MHD, restauratéři nebo hoteliéři?“ ptá se Dlouhý s tím, že zatím nikdo uspokojivě nevysvětlil ani subjektivní výběr svátků, ani proč se má regulace týkat jen prodejen s plochou nad 200 m2.
Zákon navíc tvrdě dopadl i na řadu menších obchodů, kterých se regulace týkat neměla. Některá nákupní centra totiž rozhodla, že se jim nevyplatí otevírat jen pro vybrané obchody, a proto mnohdy zavírají úplně. Ze zákona navíc není jasné, co se vlastně do limitní plochy 200 m2 počítá – zda jen prodejní plocha nebo například i sklady. Komora spolu se Svazem obchodu a cestovního ruchu proto už v prosinci 2016 iniciovaly proti zákonu ústavní stížnost, kterou podepsala skupina 19 senátorů vedená Jaroslavem Kuberou. Ústavní soud by měl rozhodnout 13. března.
Miroslav Beneš
Odbor vnější komunikace
autor: Kateřina Skočdopole | 31. 1. 2019 | Novinky
Informace Celní správy ČR k Brexitu
Celní úřad pro Liberecký kraj upozorňuje na některé skutečnosti v souvislosti s odchodem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, které mohou mít dopad na podnikatelskou činnost.
V oblasti celního řízení to může znamenat, že od 30. 3. t. r. bude při pohybu zboží mezi Spojeným královstvím a ostatními zeměmi EU prováděno celní řízení. V takovém případě na obou stranách bude třeba plnit celní formality, obě strany budou na jejich základě vybírat clo a další poplatky a u konkrétního zboží budou prováděna i jiná obchodně politická opatření.
Před samotným plněním konkrétních celních formalit, spojených s dovozem, vývozem či tranzitem zboží, je třeba provést několik kroků. Pokud se navíc rozhodne firma provádět celní formality vlastním jménem na vlastní účet (nezvolí si svého zástupce), je třeba předem získat některá povolení pro jejich uskutečnění. Tyto procedury mohou být časově náročné, a proto by bylo vhodné zahájit příslušné kroky s dostatečným časovým předstihem. Ve snaze pomoci učinila Celní správa ČR následující opatření:
Na webových stránkách Celní správy ČR (www.celnisprava.cz) je zřízena speciální sekce „BREXIT“, kde můžete najít základní informace vztahující se k provádění celního řízení.
Ke stejnému účelu jsou k dispozici na telefonním čísle +420 261 331 919 pracovníci Poradenského a informačního centra.
Pro další dotazy je možné využít elektronický formulář, který se nachází rovněž na webových stránkách Celní správy ČR v sekci „Kontakty“ – „Poradenské a informační centrum“.
Pro získání konkrétních informací o celním řízení je možné kontaktovat příslušný celní úřad, kde budete realizovat dovoz, vývoz nebo tranzit. Ten lze kontaktovat i ve věci získání příslušných povolení, nutných pro provádění celních formalit.
Celní správa ČR je připravena zorganizovat semináře a školení pro obchodní veřejnost, která prozatím nemá zkušenost s celním řízením, pokud o to bude projeven zájem – informace budou včas zveřejněny na internetových stránkách.
Na zmíněném webu Celní správy ČR je i odkaz na web Finanční a Celní správy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, kde je možné se dozvědět více o požadavcích ze strany Spojeného království.
Situace ve věci „brexitu“ se ještě může vyvíjet zejména s ohledem na události ve Spojeném království. O dopadech těchto dalších změn na celní řízení bude celní správa průběžně informovat na svých webových stránkách. Informace zde.
autor: Kateřina Skočdopole | 28. 1. 2019 | Novinky
Vážení členové a obchodní partneři,
nabízíme vám krátké shrnutí úspěšných činností Hospodářské komory ČR za rok 2018. Více zde.
OHK CL
autor: Kateřina Skočdopole | 18. 12. 2018 | Novinky
autor: Kateřina Skočdopole | 11. 12. 2018 | Novinky
Tři čtvrtiny větších podniků zvažují, že v roce 2019 zavedou další zaměstnanecké benefity
Stravenky, příspěvky na penzijní pojištění, pátý týden dovolené, ale i mimořádné finanční odměny a zdravotní benefity by mohlo příští rok dostávat více zaměstnanců než dnes. Rozšiřováním zaměstnaneckých benefitů spolu s výrazným zvyšováním mezd zaměstnavatelé bojují o spokojenost svých zaměstnanců. Vyplývá to z bleskového šetření Hospodářské komory mezi většími podniky.
Z ankety vyplynulo, že firmy zaváděly nové zaměstnanecké benefity také letos. Z řad větších zaměstnavatelů v letošním roce nově zavedla nebo rozšířila portfolio zaměstnaneckých benefitů drtivá většina, celkem 80 % z nich. V rozšiřování výhod pro své pracovníky budou navíc pokračovat i v roce 2019, pouhá čtvrtina dotázaných o tom dnes neuvažuje.
Zaměstnavatelé nejčastěji uvedli, že stávající nabídku zaměstnaneckých benefitů chtějí rozšířit o stravenky, závodní jídelnu nebo občerstvení na pracovišti. Druhou nejčastěji plánovanou skupinou benefitů jsou sociální benefity v podobě příspěvků na důchod, pátého týdne dovolené nebo možnosti zkrácení pracovního úvazku kvůli studiu či péče o děti.
Třetí skupinu plánovaných benefitů pro příští rok tvoří finanční příspěvky a cílené zdravotní programy, konkrétně jde o rehabilitační, rekondiční a preventivní zdravotní programy. Velký zájem firem pečovat o zdraví zaměstnanců ostatně dokládají i nedávno zveřejněná data ke zdravotním benefitům. Zdravotní benefity v současnosti poskytuje už 9 z 10 větších zaměstnavatelů.
Komunisté spolu se sociálními demokraty a odboráři požadují, aby zaměstnanecký benefit – zaměstnavateli dobrovolně poskytovaný pátý týden dovolené – byl nově plošně uzákoněnou povinností. Vláda na svém jednání k tomuto návrhu nezaujala žádné stanovisko.
Proti omezování nebo rušení benefitů, kterými zaměstnavatelé zvyšují svou atraktivitu na trhu práce, se ostře ohradila Hospodářská komora. Podle ní by to byl po zvyšování minimální mzdy a zrušení karenční doby způsob, jak přidusit ekonomiku a dovést zemi do hospodářské recese.
Povinný pátý týden dovolené by totiž nejvíce dolehl na menší podniky, které si to ani v době hospodářského růstu často nemohou dovolit. Největší podnikatelské organizace zastřešující 15 tisíc malých i velkých firem a 114 asociací, svazů, klastrů či řemeslných cechů apeluje, aby pátý týden dovolené zůstal zachován jako zaměstnanecký benefit a byl nadále vyjednáván individuálně nebo v kolektivních smlouvách na základě vzájemné dohody zaměstnavatele se zaměstnancem.
Hospodářská komora minulý týden také uvedla, že 13. plat nebo odměnu v podobné výši za letošní rok vyplatí více firem než loni. Finančního benefitu se dočká 6 z 10 zaměstnanců soukromého sektoru. Po sezónních odměnách a tzv. 13. platech tak vzroste letos průměrná nominální mzda o 8,6 %. Vloni celorepublikově stoupla dle ČSÚ o 6,2 % a dosáhla 29.496 Kč, letos podle prognózy Hospodářské komory vzroste o více než 2.500 Kč měsíčně na zhruba 32.000 Kč. Rychlý růst mezd v ČR bude přitom pokračovat, podle predikce Hospodářské komory mzdy v roce 2019 vzrostou o dalších 8,1 %.
Graf:
Zveřejnila HK ČR
autor: Kateřina Skočdopole | 9. 11. 2018 | Novinky
Zlínského rodáka, československého podnikatele a tvůrce obuvnického impéria Tomáše Baťu podnikatelé sdružení v Hospodářské komoře dnes vyhlásili největší podnikatelskou osobností za posledních 100 let.
„Baťa značně předběhl svou dobu. Proslul nejen originálními metodami řízení, výroby a obchodu, ale i třeba tím, že vytvořil dílny a oddělení, v nichž zaměstnanci mohli přispívat svými nápady a ovlivnit svůj vlastní výdělek úsilím o vyšší ziskovost oddělení. Své zaměstnance vzdělával, proměnil Zlín a díky značce Baťa se významně podílel na rozšíření dobrého renomé československých výrobků do celého světa, na kterém dnes Češi i Slováci stále mohou v zahraničí stavět,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Vladimír Dlouhý připomněl pokrokové myšlení celé Baťovy rodiny, mimo jiné vize Jana Antonína Bati pro 40 milionů obyvatel Československa, kdy už tehdy mimo jiné usiloval o výstavbu páteřní dopravní tepny, která by protínala celé Československo od Jasinji do Aše.
Jako další v pořadí se umístil Emil Škoda, zakladatel strojírenské továrny Škoda v Plzni, která patřila mezi největší evropské průmyslové konglomeráty dvacátého století, ze kterého následně vznikly dnešní Škoda Transportation a Škoda Auto, dále pak například technik, průmyslník a vynálezce František Křižík, strojírenští velikáni Václav Laurin a Václav Klement nebo zakladatel továrny Kolben Emil Kolben.
Prezident Komory Podnikatele století vyhlásil ve Valdštejnském paláci na základě hlasování podnikatelské veřejnosti, a to u příležitosti slavnostního setkání ke 100 letům od založení Československa, těsné česko-slovenské hospodářské spolupráce a čtvrt století styků mezi Hospodářskou komorou ČR a Slovenskou obchodnou a priemyselnou komorou.
Více HK ČR.
